mapy
je to vzdálenost jen 11ti kilometrů, takže tak 20 minut cesty...po rovině...ne v Bergenu:) Po cestě se nachází několik vrcholových prémií, ale mohlo být i hůře. Skoro celá cesta vede po cyklostezkách, pohodička. A hlavně ten tunel, ne jen že je pouze pro kola, ona je to dokonce jednosměrka, opět jsem si ho nevyfotil. Cesta proběhla bez problému a já už se mohl těšit na oceán.
Od NHH k oceánu, což je mimo jiné stále pozemek školy, je to asi 300 metrů převýšení, Bergen to jsou v podstatě jen a jen kopce. Nevím kde tady bydlí těch 230 000 obyvatel, pod zemí? Dorazil jsem na molo kde už na mě čekali ostatní v plavkách a zahřívající se rozcvičkou, to já jsem nemusel...absolvoval jsem ji po cestě. Voda byla, řekněme osvěžující...velmi osvěžující, hádám tak 18 stupňů. Vylezl jsem z vody a radši se honem osužil a převlékl zpátky do věcí na kolo. Vzhledem k tomu že se potím jako prasátko tak si musím vozit věci na převlečení, závěrečné stoupání ke škole je dlouhé, táhlé a poměrně strmé. Ovšem cesta zpět do města, paráda z kopečka.

Už jsem tedy absolvoval kolo, plavání a co ten běh? No v poledne nás čekala místní průvodkyně a vyrazily jsem na prohlídku. Ta trvala sice jen 2 hodiny, ale myslím že jsem viděl vše podstatné z Bergenu. Nevím proč tady každé léto jezdí 1,5 miliónu turistů, přeháním určitě je na co se dívat. Vzhledem k tomu že Bergen mnohokrát lehnul popelem a veškeré stavby byly ze dřeva, tak toho nebylo moc cy by zbylo. Nejvíce hrdí jsou na baráky starých osadníků, jenž mají i na všech letácích a kde se dá. Pár kostelů a to je tak skoro i vše, možná příští víkend navštívím místní art museum, uvidíme s čím se vytáhnou. Dle bedekru mají i nějáko Muncha. Obešli jsme i několik kostelů a ruin, ale to už jsme museli končit, jelikož na nás v přístavu již čekal kapitán se svou lodí.
Žádné komentáře:
Okomentovat