Párty

Jelikož sobota byl poslední oficiální den naší letní školy, tak jsme byli pozvání do jedné z nejluxusnějších restaurací v Bergenu. Restaurace se nachází na vyhlídkovém místě nad BErgenem a musí se tam jet lanovkou, nebo jít asi 40 minut pěšky. Za zubačku se platí return ticket 90 NOKů, ani návštěvnící restaurace nemají slevu.

Večeře sestávala ze tří chodů a z volné konzumace bílého a červeného vína...bylo sice z Jižní afriky, ale nic moc...asi proto byla volná konzumace:). Jako předkrm jsme měli velmi zvláštní šunku, nevím jak se jmenovala, a zeleninou ozdobený talíř. Hlavní chod byl samozřejmě losos a moučník byl naprosot úžasný čokoládový s jahodami.

Mezi chody byli velké rozestupy a ty jsme využili k poděkování lidem z mezinárodní kanceláře školy co se o nás starali a k nevýzané konverzaci. Z profesorů z NHH byl jen jeden, ostatní prý zamířili na dovolenou. Celkem nás učilo asi 8 lidí z NHH a dalších 10 od jinud...ze škol, či odborníků z praxe.

P asi 5ti příjemně strávených hodinách v restauraci nás začali vyhazovat a my se tedy přemístili lanovkou dolů do města a do Irské hospody. Ta měla 2 patra včetně parketu a tedy poskytovala dostatek prostoru pro nás. Zde jistě někteří vydrželi až do brzkých ranních hodin, ale já jsem už odcházel před 2hou, jelikož nás čekal výlet do stavangeru.

Závěrečná zkouška

Naše zkouška vypadal přesně dle klasického modelu na NHH. Byli jsme v obrovském sále, hlídalo nás 5 důchodců, žádní profesoři nejsou přítomní a hlídači s námi chodili i na záchod. Zkouška se píše na speciální papír, který vytvoří 3 kopie...dvě pro opravující a jednu pro nás. Co mě teda naštvalo bylo že se na tyto papíry nedá psát plnícím perem.

Norsko a vývoj cen

Strašně zvláštně se v Norsku chovají ceny v obchodech. Jeden den příjdete a to co stálo včera 12 NOKů je najednou za povlovinu...bez nějáké cedule o slevě. Za tři dny už zase to stejné zboží stojí stejně jako na začátku. Ceny se v obchodě poměrně hodně mění o korunu nahoru dolů...nechápu to. Nejšílenější to je u cen benzínu. Ten se mění v průběhu celého mého pobytu pořád. Jednou stojí 10.45 za tři dny klesne na 9.40 pak stojí skoro 11...vše v NOKcích samozřejmě (1 NOK = 3,80 Czk ). Ceny zde uváděné jsou za diesel. Když jsem se na ten benzín ptal místních tak mi řekli že z nějákého pro ně taky neznámého důvodu jsou ceny benzínu nejvyšší v pondělí a nejnižší ve čtvrtek. A že i toto se mění že před rokem to bylo opačně, nejnižší ceny v pondělí a nejvyšší ve čtvrtek. Cena benzínu a nafty je tu tak vysoká kvůli daním...země s největšími zásobami ropy v evropě a má takové ceny...se divím že se ji ještě všichni neodstěhovali:)

Zkouška

Bežným modelem zkoušek na NHH je stejný jako čeká nás zítra. Všichni účastníci kurzu se sejdou v jedné místnosti, dostanou zadané téma, případně témata a píší několik hodin esej. Téma jsou vždy poměrně široká. Skupiny pro které se předmět vyučuje jsou o hodně menší než u nás, do 100 maximálně a to už povaýují za něco šíleného. Na hlídání při zkouškách jsou najímání důchodci, poměrně velký počet, a ti chodí se studenty i na záchod na kafe...kam chtějí, vše je v průběhu dovoleno. Mnoho zkoušek je tady open books-z učebnic. Ale tento model není běžný pro celé Norsko, ale spíše jen pro tuto konrétní univerzitu NHH.

Držte mi palce.

salg

Včera byl v Norsku nějáký slevový den...byl jsem na nákup v obchodě a měli tam jahody za 12 NOKů za půl kila a omáčku na nudle za 10 NOKů...jeden NOK je asi 3,8 Kč. Tak jsem si mohl na večeři a snídani užít zase po dlouhé době jahody. V obchodě s oblečením jsem tady ještě nebyl...schovávám si to do Ušlu až uvidím jestli mi vůbec zůstali nějáké peníze. Ale rozjeli tady v hadrových obchodech slevy tak si možná i něco koupím jestli se mi něco bude líbit.

Stavanger, ekologie a norsko

Stavanger je město 200 Km na jih od Bergenu kam se chastáme po skončení kurzu...tj. za 3 dny v neděli ráno. A protože je Norsko země zaměřená na ekologii tak nejlevnější doprava je letecká, jenž je nejméně ekologická ze všech. Pozitivem je o že z letadla prý je nádherný výhled na ostrovy a fjordy...předpokládám že v něděli bude pršet a zataženo.

Auta

Norsko má v průměru jedny z nejstarších aut na světě, v evropě prý uplně nejstarší. Oni sami to vysvětlují tím že jsou auta tak drahá tak je šetří a snaží se v nich jezdit co nejdéle. Asi je tady běžný model že lidé ty auta tak moc šetří až najednou zjistí že jezdí ve veteránu...protože už jsem jich tady v Bergenu viděl strašně moc.

Závodní jídelny

Norsko je normální sociální stát je velmi běžné mít závodní jídelnu v podobě švédského bufet...vůbec se neplatí za množství, ale paušálně se přispěje z platu a zbytek doplatí zaněstnavatel...ještě že tady nejsou lidi moc obézní-některé firmy by mohli zkrachovat:)

Rafinerie stamoil

Dnes byla na pořadu dne návštěva rafinerie firmy Statoil u města Mongstad. Jelikož je rafinerie poměrně daleko od Bergenu, museli jsme vstávat velmi brzy, protože autobus byl objednán na 7:15. Poté co jsem úspěšně prospal celou cestu jsme se před devátou objevili u rafinérie. Prošli jsme kontrolou, na každého už čekala visačka se jménem a mohli jsme se ponořit do útrob.

Od 9ti do 12:30 jsme museli protrpět přednášky profesorů z NHH(školy)kteří byli zárovň zaměstnanci rafinerie. Bohužel byly poměrně hodně technické, o ekonomickém fungování rafinerie, a za tu krátkou dobu jsme prakticky nemohli nic pochytit.

V poledne na nás čekal dobrý oběd, sice byl v normální závodní jídelně, ale ta byla podobě švédských stolů...norští zaměstnanci si celkem užívají. Navíc speciélně pro nás připravili ubrus a dostali jsme na každý ze tří stolů obrovský moučník. Dal jsem si ho velký kus...první moučník yaza dlouhou dobu:)

Po obědě kdy jsme byli akorát tak zralí k tomu jít si lehnout nás čekali opět přednášky, naštěstí už byly o mnoho zábavnější. Byly už jen o rafinérii a o tom co všechno dělá jak se používá, nejzajímavější byl počet lodí a tun jenž odbaví...nepamatuji si číslo, ale bylo to hodně:) Vypraví druhý největší oběm ropy a ýsledků jejich činnosti po Amsterodamu.

Nakonec jsme se naskládali zpátky do autobusu a vydali se na hodinovou projížďku rafinérií. Bohužel jen a pouze v autobuse, ani ven nás nepustili. Ten den poměrně pršelo...jak jinak v Bergenu:) a tak jsou fotky přes okno autobusu a to ještě bylo pokryté kapkami. Jen pár fotek je vyfocených přes otevřené dveře. Největším zážitkem bylo když jsme se v jednom místě zasekli a už to vypadalo že budeme muset vystoupit, autobus tam nechat a zpátky jít po svých...naštěstí jsme nakonec vycouvali a otočilise...jinak bychom tam možná byly až do teď.





Tady můžete vidět 75 miliónů NOKů plus nějáké drobné za loď..tolik bude mít hodnotu nafta až bude načerpána do této lodi.






Přímo v areálů žije velké stádo jelenů. Měli jsme štěstí a asi tři viděli, já jsem bohužel neměl štětí s fotkou...zapršené okno.

Ušlu, čízů

V autobuse při ekurzi se dnes probírala anglická výslovnost napříč národy. Velmi drsná je klasická indická, jenž má Samir, přesto že je rodilý mluvčí tak mu skoro nidko nerozumí...do BBC by ho nevzali. Dokonce i James, kluk z JAR-taky rodilý mluvčí, má problémy mu rozumnět. Nejdrsnější v rámci evropy ale asi je maďarská, jenž umí nádrharně napodobit Daniel...maďar. Ovšem bez přízvuku:).

Spolužačky z asie si zase dělali legraci z Japonců, kteří neumí vyslovovat souhlásky na konci. Říkali že třeba neumí říct cheese (číz)...v jejich podání čízů.

Jen tak na okraj...Norsky se Oslo řekne:
-Ušlu (pokud je člověk teenager)
-Uslu (starší než teeeneger)
ovšem velmi také záleží na to odkud jsem. I zde existuje klasický spor o tom kdo mluví správně mezi Oslem, jako hlavním městem a zbytkem, v našem případě třeba Bergen. Ale v Norsku je komplikací ještě velká vzdálenost a málo vzájemných kontaktů a tak si lidé třeba ani nerozumí. Přesto že jich je jen 4,5 miliónů tak mají mnoho rozdílných nářečí.

češi versus norové

Mám takový pocit že pokud by měla většina čechů žít v takových podmínkách jako jsou v Bergenu, popřípadě v Norsku, tak by byla pěkně zapšklá a pořád naštvaná a na vše by nadávala...počasí, podmínky atd. Ne tak Norové, naopak jsou velmi hrdí na to co dakázali i v těchto skorovných podmínkách vybudovat a co dokázali přežít, s jakými nástrahami se dokázali vypořádat. Samozřejmě že bez nafty by na tom nebyly tak dobře, ale myslím že by dosahovali alespoň na evropský průměr. Dokázili by si najít něco jiného, třeba by využili IT stejně jako Irové. Pokud by se pro něco rozhodli, šli by za tím jako buldoci.

To ovšem nemění nic na tom že to jsou studené čumáky a o humoru se v postatě nedá mluvit

Norsko a alkohol III

Jelikož je v Norsku alkohol velmi drahý a ještě je zakázáno jeho pití na veřejných místech je zde velmi rozšířené vaření domácího piva. Strašně moc lidí na kolejích, ale i doma si vaří své vlastní pivo. Jsou tu dokonce i specializované obchody kde je možné koupit kvasnou kulturu a další potřebné nástroje pro vaření piva. Kdyby byly u nás tak vysoké daně tak by každý pálil slivovici, nebo něco podobného. Měl jsem možnost jedno takové pivo, ale to bych se radši stal abstinentem než abych to popíjel.

Falck Nutec a rybí farma

Programem celého dnešního dne byla exkurze do dvou podniků, Falckon Nutec a rybí farmy. Po cestě nazpět byla v plánu i zastávka v coast (pobřežním) muzeu. Vyráželo se brzy ráno-8:30 od NHH, to pro mě znamenalo vyrazit 7:40 na kole, pro jistotu.

První zastávka proběhla ve firmě NUTEC, jenž se zabývá výcvikem krizových situací převážně pro olejářské firmy. Cvičí obsluhu na platformách těžící naftu, olej. Má ktomu celou řadu různých nástrojů, kupříkladu malý bazén do kterého spouští model helikoptéry a účastníci se musí dostat z tohoto modelu pod vodou ven. Nebo mají konstrukci asi 30 metrů vysokou, na ni nechají nalézt lidi do speciální uzavřené lodě a tu nechají volným pádem spadnou do moře. Simulují tím skutečný únik z hořící platformy. No neskutečné modely a nástroje tam mají. Škoda jen že mají ty lodě v opravě, jinak by nás nechali skočit. Zapoměl jsem bohužel foťák v autobuse tak fotky budou zítra až si je od někoho stáhnu.


Druhá zastávka proběhla ve farmě na lososy. Tato farma má vlastní obrovské sítě na otevřeném moři, kde pěstuje vysazené lososy. Nasadí je tam jako malinké a pak je po roce a půl dvou, vycucnou do lodi, převezou do rezervoárů u zpracovatelské výroby a tam čekají na zpracování. Zde proběhla krátká diskuze s majitelem firmy a poté jsme měli možnost náhlédnout přímo do výroby, ale už jen do části kde se vykucháné ryby zpracovávají a váží, zbytek už byl s aktuální várkou proveden.


Poslední zastávka byla v muzeu, kde nebylo absolutně nic, jedna vycpaná koza, jeden rybář a pár axponátů z doby ledové a podobně. Tak jsme si tam dali oběd, podívali se na krátký film o Bergenu co promítali a mohli jet domů. Jediná zajímavá věc v muzeu byla instalace platformy na težbu ropy a krátky film o její stavbě. Zítra nás čeká celodenní výlet do rafinerie firmy Statoil (státní podnik na těžbu a zpracování ropy) doufám že to bude o hodně lepší než dnes.

Vlak

Přece jenom vyzkouším slavnou vlakovkou trať Bergen-Oslo o které už psal Čapek ve svých Severských listech. Mimo jiné čas cesty nebyl o moc delší:). Dnes jsem si koupil slevněnou-podobný princip jako lowcost letadla, několik jízdenek v každém vlkau je za tzn. minipris- jízdenku a výjde jen na 300 NOKů, což už je celkem rozumná cena za 500 kilometrů. Vlaky jsou podobné jako české pendolino, ve kterém běžný člověk bez slev zaplatí za 500 kilomterů skoro 800 korun, českých:) Tak uvidíme jaké to bude. MOžná to bude malá náplast za to že se nepodívam za polární kruh.

Asije a rýže

Dnes jsem obědval v asijské společnosti...2 x Singapur a jednou Malajsie. Přišla řeč i na asiské jídlo a na co jiného tedy než rýže. V každé kuchyni v asii prý mají speciální rice cooker v kterém vaří řýži. Jen do něj nalijí vodu a rýži a on už se o vš postará. Klasická asijská rýže se vaří hodinu i více. Oblíbené chicken and rice se vaří tak že do vody s rýží se dají i kousky kuřete a vaří se vše dohromady...zajímavé hned jak přijedu domů tak to vyzkouším. V Norsku je maso trochu drahé, vše je totiž z biofarem a ještě extrémně zdaněné. Kilo masa stojí klidně i 300 NOKů.

Počasí

Toto je klasické Bergenské počasí, ne to co jsem zažíval do teď...prý nejdeštivější místo evropy. Za 8 dní mi pršelo jednou. Snad to až do konce pobytu nebude pokračovat podle dnešního dne.

17.května den ústavy

Norové slaví 17. května den ústavy. Všichni se svátečně obléknou, případně navléknou kroje a vyrazí do města do průvodu. Podle toho co jsem slyšel tak se toto hodně blíží našemu prvnímu máji. Mladí kluci chodí v průvodu v krojích a nosí malé dřevěné kuše, stejně jako ten na této soše. Norové jsou vůbec hrdí na nezávislost, dlouho byly v područí Švédů. Jsou hrdí na to že ještě před 100 lety byli nejchudší země evropy a dnes jsou nejbohatší. Jistě že to souvisí s ropou, ale i to že ty peníze uměli velmi rozumně využít. No a švédy dnes považují za skoro rusy a dívají se na ně přes prsty...to už vůbec nemluvím o tom co si myslí o finech.

Pumpa

Po cestě do školy každý den míjím strašně zvláštní pumpu. Je to asi pozůstatek nějáké staré pumpy na benzín, je rekonstruovaná, ale nefunguje...zkusím objevit jaký má význam. Každopádně jsem se konečně včera donutil u ní zastavit a vyfotit ji.

Problém s Picasou vyřešen

Konečně se mi povedlo vyřešit problém s picasou a již jsem nahrál všechny fotky na původní adresu.

Užívání slunce

Příroda mi dnes dala k narozeninám nádherné slunečné počasí. Norové si každý slunečný den užívají jako by měl být poslední, v Beregnu je to docela možné. Třeba tuto zimu měli okolo 70 dní v kuse kdy každý den pršelo a neviděli slunce. A tak se dnes celý Bergen povaloval po horách, parcích, či u oceánu.

Bergen tribune

Dneska jsem v centru náhodou objevil místní deník a k mému překvapaní patří asi do portfolia Herald tribune, protože má stejný znal a pravděpodobně i stejné jméno.

Politi

První policejní auto co jsem viděl v Bergenu. Bavili jsme se s Danielem (spolužák z maďarska) o tom že celý svět má pro policii slovo v kterém se nachází poli, jen u nich se to jmenuje jinak. Už si nepamatuju jak, ale byla to šílenost:)

Balkánský holič

Je libo zajít si v Bergenu k holiči? Můžete využít služeb profesionálního balkánského holiče, ovšem ani zde nesupějete v neděli.

Václavák v Bergenu

Přímo v centru Bergenu mají jedno náměstí, jenž vypadá jako zmenšenina Václavského náměstí v Praze. Samozřejmě nemá kolem tak honosné paláce a je daleko menší, ale tvarem a trávníkem uprostřem ho velmi připomíná. Hned jsem si ho pro sebe přejmenoval na malý václavák a tak už pro mě navždy zůstane, každý den přes něj jezdím na kole do školy.

Obchody

V Norsku ctí neděli, všechny obchody jsou zavřené. Jediné co zůstává otevřeno je 7eleven...drahá večerka, několik málo obchůdů jenž vlastní asijati a podobné národy. Těch je ovšem v celém Bergenu jen pár. Jsem zvědav jak se toto změni v Oslu.

PS:málem bych zapoměl, jěště je otevřeno fitcentrum...jak jinak:)

Narozeniny

Má narozeninová party byla naplánovaná na sobotní večer, měla začít jako pre-birthday jenž se po půlnoci změní v birthday party. Oslava byla naprosto dokonalá, připravil jsem na ni jako pohoštění dva "dorty" pudinkové a mohlo se slavit. Před oslavou jsem oznánil že od každého očekávám jako dar to že mi popřeje ve svém roodném jazyce. Bylo to naprosto úžasné, kdo jiný ,ůže říct že mu na narozeniny blahopřáli anglicky, norsky, německy, indsky, čínsky, rusky, česky, jazykem afrického kmene. Škoda že chybělo několik spolužáků...seznam by byl ještě věětší..peruánsky a podobně. Myslím si že oslava se vydařila a byla ve znamení celého kursu-mezinárodní.

Šílení běžci

V Norsku je asi národním sportem číslo jedna běhání po horách, skoro polovina všech lidí co jsme v sobotu potkali běžela a to poměrně v ostrém tempu.

Norské přehrady

Na nešem sobotním výletě jsme míjeli i jednu malinkou přehradu a já si vzpoměl na jednu přednášku na téma vodních zdrojů. Profesor nám vysvětloval jak přehrada nemůže použít všechnu vodu jen na výrobu elektřiny a že musí pořad něco málo upouštět mimo turbíny...důvod?...kvůli turistům aby když jdou kolem mohli pozorovat vodopád. Tak tato malinká přehrada byla turisticky atraktivní:)

Rusko a Putin

Dnes jsem se bavil s jednou spolužačkou z Ruska jak se dívají na Putina. Považují ho skoro za boha, za nového Petra Velikého. Říkala že oni jako národ potřebují pevnou ruku a tu že on má. Skoro už je jasné že změní volební systém aby mohl být ještě jednou zvolen. Když jsem se jí ptal jestli ji nevadí že vytahuje staré kádry z KGB a dosazuje je do vysokých pozic, tak mi odpověděla že to je správné že to jsou smart(šikovní) lidé a že toho hodně dokážou...jo s pistolí, pomyslel jsem si:)

Norsko a alkohol II

Nejenom že si nemůžete koupit alkohol kdykoliv Vás napadne a zaplatíte za něj šílené peníze, ale vy ho ani nemůžete pít na věřejných místech...kromě hospody samozřejmě. Norové si prostě nemohou užívat jako francouzi piknik v parku i s vínem...ikdyž to stejně nemohou kvůli dešti. Asi proto zakázili i ten alkohol, aby jim to nebylo líto.

152

Magické číslo výletu...tolik vzniklo fotografií ucházející kvality.

Berries (bobule) všeho druhu

V Norsku nikdo nemůže v lese umřít hlady, nachází se všude plno malin, jahod, borůvek, a jiných bobulí. Člověk se klidně může procházet v centru města au toho ukusovat u cesty co mu zrovna přijde pod ruku. Hory jsou tady pokryté doslova lány borůvek, norové tvrdí že tyto rostilny nepotřebují příliš slunce, stačí jim jen světlo. Na sobotním výletu jsem tak měl možnost ochutnat poprvé v životě cloudberries (morušku), bohužel ještě nebyla zralá. Má strašně překvapivý barevný přesun...nejprve je celá červaná a když dozraje tak se více a více barví do žluta.

Šílená ovce

Na své sobotní cestě jsme potkali také jednu šílenou ovci, naštěstí byla asi na základě nějákých místních pravidel označena a barevně odlišena.

Výlet

Z pátku na sobotu jsem přespával na kolejích kde bydlí všichni kolegové z kursu přímo nad budouvou NHH, v plánu byl výlet do okolí. Byli jsme domluveni že vyrazíme někdy mezi devátou a desátou, jelikož se mému pokoji povedlo úspešně zaspat tal odchod byl operativně posunut na půl jedenáctou. Já jsem ještě večer říkal že máme nastavit budík:) aspoň jsem se konečně po týdnu zase vyspal. Vyrázili jsme s Hattlebergu, asi 4 kilometry od centra a mířili k vysílači, jenž je nad Bergenem. Samozřejmě jsme nešli po cestě, ale turistickou stezkou. Podle mapy asi 12 kilometrů. Internacionální skupina byla ve složení 2 němky, 1 němec, 1 ruska, 1 maďar, 1 češka a já.

Na naši cestu nám svítilo sluníčko, ale zase nebylo příliš teplo a tak jsme s chutí vyrazily. První hodina byla ve znamení stoupání do kopce a míjení nadherných malých jezírek. U jednoho jsme zastavili a dva odvážlivci se dokonce koupali.



Jezírko bylo asi opravdu velmi čísté, protože za chvilku si to už k nám po hladině plavala kačenka. Přišla si zkotrolavat co se to tam děje a kdo ji to otravuje z jejího poklidného slunečného dne. Asi byla na návštěvy zvyklá protože jsme ji pranic nevadili a klidně si kolem nás plavala a nechala se vyfotografovat. Chvílemi to vypadalo jako by neplavala na vodě, ale promenádovala se na přehlídkovém molu fashion weeku v Paříži.


Po chvíli jsme ji poustili a vydali se dále na naší cestě, to jsme ještě netušili že za chvíli na naší cestě potkáme ovce. Ovce se zde volně pohybovali po horách a míslím si že měli pro sebe i dvakrát více prosotru než dle vyhlášek Evropské unie.
A taky byli na okukování zvyklé, někteří se dokonce rozhodli ovce hladit...což přijali s klidem a dál si žvýkali trávu a mysleli si o nás své.
My se stále více a více přibližovali k našemu cíli, mírně se nám ochladilo a na hřebeni po kterém jsme kráčeli foukal i poměrně ostrý vítr. Nikdo z nás nevěděl jaké je správné anglické slovo pro horský hřeben, tak jsme mu říkali mountain flat...teď už si budu navždy pomatovat že to je ridge, což jsme poté zjisitili od Jamese-rodilý mluvčí z JAR. Ale to že jsme nevěděli jak se to řekne nám vůbec nevadilo, hlavně že jsme si rozuměli a dobře se bavily celou cestu. Po přibližně 7 hodinách jsme konečně dorazili do cíle a mohli se pokochat pohledem na celý Bergen pod námi, byl jako na dlani. Bylo to naprosto okouzlující, nádjerně zelená tráva kolem nás, hory, a dole pod námí plno ostrůvků a do daleka se táhnoucí oceán. Jelikož se blížila šestá hodina, tak jsme se rozhodli sjed dolů lanovkou a vydat se zpět na koleje. Někde mezi 8mou a 9tou byl stanoven začátek narozeninové party.

Problém s Picasou

Od pátku mám problémy s Picasou a nejdou mi tam uploudovat fotky. Nové fotky se proto nacházají na adrese http://www.flickr.com/photos/9622936@N08/sets/. Doufám že se to ce nejdříve povede spravit a budu moct všechny fotky umisťovat na původní adresu.