from: Prg to: Brg

Při cestě do cizí země se člověk s cizí kulturou setká poprvé v letadle. Letiště to je jen velké globální smetiště. Usadil jsem se do letadla a rozhlédl kolem sebe. Bylo naplněno tak ze dvou třetin. Půlka lidí byly češi, či turisté z jiných zemí, ale zbytek...norové. Přímo nalevo přede mnou seděl pravý viking, jen ty rohy mu chyběli. Celý let jsem měl nutkání podívat se do jeho úložného prostoru jestli tam nemá pádlo. Také norské "krasavice" byly zastoupeny, bohužel žádná neměla předky za švédska. A tak poklidně plynul let, lowcost byl opravdu lowcost, kdo chtěl občerstvení musel si ho zaplatit. Asi půl hodinu před přistáním se na chvíli objevilo pod námi moře a pak už se nos letadla zakousnul do mraku hustých a krémových jak šlehačka. Jen doufám že to nebylo naposledy co jsem viděl slunce v norsku:).







Když jsme se prokousali vrstvou mraků tak mi pohled vyrazil dech. Takovou krajinu jsem v životě neviděl, plno kulatých kopečků porostlých stromy a mezi nimi probleskující obrovské balvany, šedé až černé. A ty hory se ostře zařezávají do moře, nebo je to naopak? Jak tady udělali letiště pomyslel jsem si, vždyť tu na to nikde není místo a ani rovina. Chvíli jsem měl strach že přistaneme do moře, nebo budeme muset seskočit padákem...naštěstí se na poslední chvíli vyloplu před námi, zařezané a ohraničené horami ze všech stran.




Cesta autobusem na koleje byla rychlá a já byl celou dobu s otevřenou pusou přilepený na skle. Takové baráky jsem viděl jen na fotkách, malébné, jako namalované, různým způsobem vsazené do skal, jak se tam asi dostávají?



Koleje byly nalezeny bez problému, jsou krásně útulné a poměrně prostorné. Vybavení je pouze dřevěné, co jíného taky čekat...o to krásnější.

PS:máslo je už podle názvu mazlavé, jen když ho vytáhneme z ledničky, tak je tuhé a drží tvar. Můj batoh to mohl poznat na vlastní kůži, nebo textil:)